{"id":23,"date":"2025-03-06T08:09:55","date_gmt":"2025-03-06T07:09:55","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zilinanj.cz\/?page_id=23"},"modified":"2025-03-06T08:09:55","modified_gmt":"2025-03-06T07:09:55","slug":"z-historie","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.zilinanj.cz\/index.php\/z-historie\/","title":{"rendered":"Z historie"},"content":{"rendered":"\n

Na \u0159\u00ed\u010dce Ji\u010d\u00ednce v sousedstv\u00ed Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna, pod\u00e9l silnice na Fren\u0161t\u00e1t pod Radho\u0161t\u011bm, se rozkl\u00e1d\u00e1 \u00fadol\u00ed vesnice \u017dilina<\/strong>. V roce 1980 zde s\u00eddlilo ve 400 domech 1 487 obyvatel, zat\u00edmco v roce 1991 ve 408 domech 1 499 obyvatel. Obec se slou\u010dila s Nov\u00fdm Ji\u010d\u00ednem k 1.1. 1966.<\/p>\n\n\n\n

Nejstar\u0161\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku 1397<\/strong>. \u017dilina pat\u0159ila ke \u0161trambersk\u00e9mu panstv\u00ed, pak okolo roku 1437 staroji\u010d\u00ednsk\u00e9mu a od roku 1558 k panstv\u00ed Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn. Fara se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 v roce 1437, pak zanikla, obnovena byla okolo roku 1500, ale v roce 1580 op\u011bt zanikla a obec byla p\u0159ifa\u0159ena k Nov\u00e9mu Ji\u010d\u00ednu. V roce 1795 byla v \u017dilin\u011b u kostela postavena d\u0159ev\u011bn\u00e1 \u0161kola, na jej\u00edm m\u00edst\u011b r. 1864 nov\u00e1 jednopatrov\u00e1 \u0161koln\u00ed budova, r. 1891 dal\u0161\u00ed nad kostelem. \u010cesk\u00e1 men\u0161inov\u00e1 \u0161kola byla postavena za prvn\u00ed republiky.<\/p>\n\n\n\n

Obyvatel\u00e9 se \u017eivili poln\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00edm a chovem hov\u011bz\u00edho dobytka, i kdy\u017e zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st jich hledala zam\u011bstn\u00e1n\u00ed v novoji\u010d\u00ednsk\u00fdch tov\u00e1rn\u00e1ch. P\u016fvod obce je \u010desk\u00fd, pon\u011bm\u010dovat se za\u010dala v 16. stolet\u00ed. Za prvn\u00ed republiky si obec podr\u017eela v\u011bt\u0161inou n\u011bmeck\u00fd r\u00e1z a za okupace byla p\u0159i\u010dlen\u011bna k N\u011bmecku. Nacionalismus zde \u0161\u00ed\u0159ili n\u011bkte\u0159\u00ed profeso\u0159i zdej\u0161\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u0161koly v \u010dele s Arno\u0161tem Schollichem, nacistou a posl\u00e9ze dlouholet\u00fdm starostou m\u011bsta Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna. Obec byla osvobozena v podve\u010der 6. kv\u011btna 1945. V obci byl ustaven n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor s p\u0159edsedou Janem Mert\u00edkem.<\/p>\n\n\n\n

Kostel SVAT\u00c9HO MIKUL\u00c1\u0160E v \u017dilin\u011b<\/strong><\/p>\n\n\n\n

U\u017e snad v polovin\u011b 13. stolet\u00ed, v dob\u011b osidlov\u00e1n\u00ed prostoru budouc\u00ed obce \u017diliny, byl na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00ed stavby vystaven d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel. Velmi pravd\u011bpodobn\u011b by kostel kamenn\u00fd zbudov\u00e1n na konci 14. stolet\u00ed. Za stavebn\u00edky je pova\u017eov\u00e1n Vok III z Krava\u0159 a jeho \u017eena Eli\u0161ka ze \u0160ternberka. Jejich erbovn\u00ed zna\u010dky – zavinut\u00e1 st\u0159ela Krava\u0159sk\u00fdch a \u0161ternbersk\u00e1 hv\u011bzda – lze nal\u00e9zt na svornic\u00edch klenby v presbyteriu. Kostel byl zasv\u011bcen sv. Mikul\u00e1\u0161i, kter\u00fd byl mimo jin\u00e9 pova\u017eov\u00e1n za ochr\u00e1nce proti povodn\u00edm Z \u00favah historik\u016f, \u017ee obec pod\u00e9l Ji\u010d\u00ednky vznikala je\u0161t\u011b o n\u011bco d\u0159\u00edve ne\u017e byl zalo\u017een Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee v \u017dilin\u011b byla i fara.<\/p>\n\n\n\n

Av\u0161ak po r.1437 byla \u017dilina p\u0159ifa\u0159ena do Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna. Okolo roku 1500 byla fara v obci zase obnovena, za luteri\u00e1nsk\u00e9 duchovn\u00ed spr\u00e1vy r. 1580 znovu zanikla. Evangelizace zde vyvrcholila okolo roku 1583 kdy si \u017eilin\u0161t\u00ed vydr\u017eovali evangelick\u00e9ho kn\u011bze.<\/p>\n\n\n\n

Obdob\u00ed reformace sebou p\u0159ineslo z\u0159ejm\u011b v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159estavbu kostela. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom zejm\u00e9na vyv\u00fd\u0161en\u00fd prostor kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b, prvek, kter\u00fd byl charakteristick\u00fd pro evangelick\u00e9 kostely. Patrocinium bylo zm\u011bn\u011bno na sv. K\u0159\u00ed\u017ee.<\/p>\n\n\n\n

Roku 1612 byla postavena zadn\u00ed \u010d\u00e1st chr\u00e1mov\u00e9 lod\u011b (prodlou\u017een\u00ed o cca 12 m), chr\u00e1mov\u00fd k\u016fr a tak\u00e9 v\u011b\u017e, do kter\u00e9 byly zav\u011b\u0161eny t\u0159i zvony: V t\u00e9 dob\u011b byla tak\u00e9 p\u0159istav\u011bna sakristie.<\/p>\n\n\n\n

V\u011b\u017ei\u010dka sanktuska byla stav\u011bna v r.1728.<\/p>\n\n\n\n

R.1624 po p\u0159\u00edchodu olomouck\u00fdch jezuit\u016f bylo vybaven\u00ed kostela pozm\u011bn\u011bno a roku 1771 navr\u00e1ceno patrocinium sv. Mikul\u00e1\u0161e. (Lze tak\u00e9 zm\u00ednit, \u017ee na nedalek\u00e9m vr\u0161ku byl v roce1661 jezuity postaven kostel\u00edk. R. 1787 za c\u00edsa\u0159e Josefa II. byl v\u0161ak zav\u0159en a r. 1853 zbo\u0159en Dodnes se on\u00e9 vyv\u00fd\u0161enin\u011b \u0159\u00edk\u00e1 Ign\u00e1c\u016fv kopec.)<\/p>\n\n\n\n

Bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e sv. Karla Boromejsk\u00e9ho a sv. Jana Nepomuck\u00e9ho byly z\u0159\u00edzeny v 2. polovin\u011b 17. stol.<\/p>\n\n\n\n

Po\u010d\u00e1tkem 18. stolet\u00ed se pak i v \u017dilin\u011b vzm\u00e1hal protestantsk\u00fd ruch. Uv\u00e1d\u00ed se hlavn\u011b jm\u00e9no Jaschke a jeho vnuci Neisserov\u00e9, kte\u0159\u00ed se s dal\u0161\u00edmi Moravsk\u00fdmi bratry z okoln\u00edch obc\u00ed pod veden\u00edm \u017eenklavsk\u00e9ho Kristiana Davida vyst\u011bhovali do Horn\u00edho Lu\u017eicka, kde zalo\u017eili obec Ochranov – Hernhut. Kostel byl za dobu sv\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed \u010dasto ohro\u017eov\u00e1n rozvodn\u011bnou Ji\u010d\u00ednkou, co\u017e m\u00edvalo za n\u00e1sledek naru\u0161en\u00ed statiky stavby. Tato okolnost si vy\u017e\u00e1dala dostaven\u00ed op\u011brn\u00fdch zd\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Kroniky uv\u00e1d\u011bj\u00ed zejm\u00e9na povodn\u011b r. 1760 a r. 1772 12. srpna roku 1799 byly dokonce vyplaveny a odneseny rakve z p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00edho h\u0159bitova a\u017e do \u0160enova. V roce 1846 si val\u00edc\u00ed voda vytvo\u0159ila nov\u00e9 \u0159e\u010di\u0161t\u011b mezi kostelem a dne\u0161n\u00ed hlavn\u00ed silnic\u00ed. a v roce 1880 zbo\u0159ila h\u0159bitovn\u00ed ze\u010f p\u0159i kostele…<\/p>\n\n\n\n

Jedna z velk\u00fdch oprav, kdy musely b\u00fdt \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b str\u017eeny a znovu postaveny obvodov\u00e9 zdi, se uskute\u010dnila r.1898. Sou\u010dasn\u011b do\u0161lo k velk\u00e9 obnov\u011b st\u0159echy. Tyto i dal\u0161\u00ed p\u0159estavby byly mo\u017en\u00e9 d\u00edky dar\u016fm m\u00edstn\u00edch v\u011b\u0159\u00edc\u00edch. Jm\u00e9na zvl\u00e1\u0161t\u011b \u0161t\u011bdr\u00fdch d\u00e1rc\u016f objev\u00edme tak\u00e9 v okenn\u00edch vitr\u00e1\u017e\u00edch. Mezi v\u00fdznamn\u00fdmi d\u00e1rci je pak uv\u00e1d\u011bn i zdej\u0161\u00ed rod\u00e1k Karel Schwarz – proslul\u00fd budovatel \u017eeleznic (financoval t\u00e9\u017e v\u00fdstavbu \u0161koly v bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti kostela). V pam\u011bti je je\u0161t\u011b velk\u00e1 obnova uskute\u010dn\u011bna na prahu t\u0159et\u00edho tis\u00edcilet\u00ed. Tehdy, krom\u011b p\u0159isp\u011bn\u00ed m\u00edstn\u00edch v\u011b\u0159\u00edc\u00edch, pomohli i n\u011bkdej\u0161\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed obyvatel\u00e9, podpo\u0159eni jejich patron\u00e1tn\u00ed obc\u00ed Malsch N\u00e1sledn\u011b pomohl \u010cesko-n\u011bmeck\u00fd fond budoucnosti, jako\u017e i m\u011bsto Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn. Kostel tak mohl dostat zcela novou st\u0159echu a kompletn\u00ed fas\u00e1du. Instalace nov\u00e9ho zvonu v roce 2008 a obnova interi\u00e9ru v\u010detn\u011b chr\u00e1mov\u00e9 v\u00fddla\u017eby v roce 2012 zavr\u0161ila velk\u00e9 \u00fasil\u00ed v\u011bnovan\u00e9 v obdob\u00ed po p\u00e1du komunismu p\u00e9\u010di o tento nejstar\u0161\u00ed kostel z cel\u00e9ho \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Sou\u010dasnost<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V sou\u010dasnosti v \u017dilin\u011b existuj\u00ed mate\u0159sk\u00e1, z\u00e1kladn\u00ed a st\u0159edn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e1 technick\u00e1 \u0161kola. JZD bylo zalo\u017eeno roku 1950 a posl\u00e9ze pat\u0159ilo k ekonomick\u00e9mu celku \u0160koln\u00edho podniku Vysok\u00e9 \u0161koly veterin\u00e1rn\u00ed Brno. V\u00fdznamnou pam\u00e1tkou je gotick\u00fd kostel sv. Mikul\u00e1\u0161e vybudovan\u00fd pravd\u011bpodobn\u00e9 na konci 14. stolet\u00ed, a kaple Umu\u010den\u00ed Krista, postaven\u00e1 v roce 1733. V \u017dilin\u011b se narodil Karl Johann Schwarz (1817 \u2013 1855), zn\u00e1m\u00fd rakousk\u00fd stavitel \u017eelezni\u010dn\u00edch trat\u00ed, ml\u00e1d\u00ed tu pro\u017eil n\u011bmeck\u00fd spisovatel Jakub Julius David (1859 \u2013 1900). Obec je propojena autobusovou linkou a od roku 2006 i m\u011bstskou dopravou.<\/p>\n\n\n\n

Na obecn\u00edm pe\u010detidle, po\u0159\u00edzen\u00e9m v 18. stolet\u00ed, byl zobrazen Ber\u00e1nek Bo\u017e\u00ed s korouhv\u00ed, kter\u00fd pak reprezentoval obec i na nov\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edn\u00edch raz\u00edtk\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159esn\u00fd p\u0159eklad z knihy \u201eNov\u00fd Ji\u010d\u00edn M\u00edstopis obc\u00ed 2. svazek<\/strong>\u201c<\/p>\n\n\n\n

Z historie fojtstv\u00ed \u010dp. 147 v \u017dilin\u011b<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Ves byla zalo\u017eena n\u011bkdy ve druh\u00e9 polovin\u011b 13. stolet\u00ed. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku 1397. M\u011b\u0161\u0165an\u00e9 z Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna, Arnold z \u017diliny (\u201ede Zilin“), Jaro\u0161 z Bernartic a Mikul\u00e1\u0161 z Ryb\u00edho se zaru\u010dovali za dluh 100 h\u0159iven gro\u0161\u016f, kter\u00e9 si vyp\u016fj\u010dila jejich vrchnost pan Lacek z Krava\u0159. Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee jmenovan\u00fd Arnold z \u017diliny byl i zdej\u0161\u00edm fojtem. D\u011bdi\u010dn\u00fdm \u017eilinsk\u00fdm fojtem byl z\u0159ejm\u011b i jak\u00fdsi Valentin, kter\u00fd se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 spolu s kon\u0161elem Nyklem Rycem p\u0159i zapracov\u00e1n\u00ed zemsk\u00e9 bern\u011b roku 1516. V 16. stolet\u00ed z\u0159ejm\u011b ves svou d\u011bdi\u010dnou rychtu nem\u011bla. Ani v urb\u00e1\u0159i novoji\u010d\u00ednsk\u00e9ho panstv\u00ed z roku 1558 se u \u017diliny fojt neuv\u00e1d\u00ed. V seznamu plat\u016f je v\u0161ak uvedeno, \u017ee \u017eilin\u0161t\u00ed sedl\u00e1ci \u201ed\u00e1vaj\u00ed ovsa st\u00e1l\u00e9ho i s fojtem….LVIII m\u011b\u0159ic“. Tento \u00fadaj v\u0161ak mohl b\u00fdt do urb\u00e1\u0159e dops\u00e1n ze star\u0161\u00edch p\u0159edloh, nebo jde o fojta dosazen\u00e9ho vrchnost\u00ed, jeho\u017e \u00fa\u0159ad nebyl d\u011bdi\u010dn\u00fd. V privilegiu Jana ml. z \u017derot\u00edna na novoji\u010d\u00ednsk\u00e9 velkom\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161enkovn\u00ed domy, je uvedeno, \u017ee v \u0160enov\u011b a v \u017dilin\u011b nesm\u00ed vrchnost z\u0159izovat kr\u010dmy ani hostince, jeliko\u017e tyto vsi maj\u00ed odeb\u00edrat pivo pouze z m\u011bsta Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna. N\u011bco takov\u00e9ho v\u0161ak bylo mo\u017en\u00e9 pouze za p\u0159edpokladu, \u017ee v t\u011bchto vs\u00edch nebyli d\u011bdi\u010dn\u00ed rycht\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed jinak pr\u00e1vo v\u00fdroby i \u0161enku alkoholick\u00fdch n\u00e1poj\u016f obvykle m\u011bli ve sv\u00fdch privilegi\u00edch poji\u0161t\u011bno.
Lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee zdej\u0161\u00ed rychtu vykoupila vrchnost, tedy n\u011bkter\u00fd z majitel\u016f panstv\u00ed \u0160tramberk. V\u00fdsledkem v\u011bt\u0161inou bylo, \u017ee fojtstv\u00ed bylo zm\u011bn\u011bno v pansk\u00fd dv\u016fr. Tak tomu bylo nap\u0159. v Libho\u0161ti \u010di Mo\u0159kov\u011b. Fojti, kter\u00e9 uv\u00e1d\u00ed \u017eilinsk\u00e9 gruntovn\u00ed knihy, byli tedy fojty ned\u011bdi\u010dn\u00fdmi a \u201ena\u0159\u00edzen\u00fdmi“, tj. ustanoven\u00fdmi vrchnost\u00ed. \u00da\u0159ad fojta byl v\u00e1z\u00e1n \u010dist\u011b na jejich osobu.
V 17. stolet\u00ed byla v \u017dilin\u011b d\u011bdi\u010dn\u00e1 rychta op\u011bt obnovena. Snad ji obnovili okolo roku 1624 jezuit\u00e9, kte\u0159\u00ed se v t\u00e9 dob\u011b stali \u017dilin\u011b novou vrchnost\u00ed. V obdob\u00ed let 1615 – 1628 a pot\u00e9 v letech 1632 – 1653 byl zdej\u0161\u00edm fojtem Merten Ripper. N\u00e1sledoval Johann Gobigk, kter\u00fd dr\u017eel fojtsk\u00fd \u00fa\u0159ad v letech 1654 – 1667, kter\u00fd ji\u017e byl rycht\u00e1\u0159em d\u011bdi\u010dn\u00fdm. Podle l\u00e1nov\u00fdch rejst\u0159\u00edk\u016f z roku 1676 rychta obn\u00e1\u0161ela 2 l\u00e1ny rol\u00ed o celkov\u00e9 v\u00fdm\u011b\u0159e 56 m\u011b\u0159ic.
Ze dne 22. prosince 1693 poch\u00e1z\u00ed kupn\u00ed smlouva na d\u011bdi\u010dnou rychtu, kterou koupil za 500 r\u00fdnsk\u00fdch slezsk\u00fdch Georg Gobigk, po sv\u00e9m zesnul\u00e9m otci Mathesovi, se v\u0161\u00edm pr\u00e1vem a ve v\u0161ech hranic\u00edch a mezech, jak byla p\u0159edt\u00edm u\u017e\u00edv\u00e1na, za sumu 500 r\u00fdnsk\u00fdch slezsk\u00fdch. Nov\u00e9mu hospod\u00e1\u0159i bylo k rycht\u011b p\u0159id\u00e1no: 4 kon\u011b, \u017eelezem okovan\u00fd v\u016fz, 1 pluh, 2 p\u00e1ry bran, 3 jalovice, 4 prasata, 4 husy, 12 slepic a 1 kohout. Mates poru\u010dil ve sv\u00e9 z\u00e1v\u011bti man\u017eelce Judit\u011b 20 zlat\u00fdch, sv\u00e9mu synu Ond\u0159ejovi rycht\u00e1\u0159i v Libho\u0161ti 14 zlat\u00fdch, syn\u016fm Georgu, Hansovi, V\u00e1clavovi po 12 zlat\u00fdch a nejmlad\u0161\u00edmu Matesovi 20 zlat\u00fdch a dce\u0159i Ann\u011b na \u0161aty 8 zlat\u00fdch.
V letech 1699 – 1730 dr\u017eel rychtu v hodnot\u011b 500 r\u00fdnsk\u00fdch slezsk\u00fdch po Georgu Gobigkovi Merten G\u00f6rigk. Toho pak vyst\u0159\u00eddal ve fojtsk\u00e9m \u00fa\u0159ad\u011b jeho syn Georg, kter\u00fd dr\u017eel rychtu do roku 1755. V obdob\u00ed let 1755 – 1779 byl fojtem syn p\u0159ede\u0161l\u00e9ho V\u00e1clav (Wenzl). Od roku 1755 pokra\u010doval na fojtstv\u00ed, ocen\u011bn\u00e9m op\u011bt na 500 r\u00fdnsk\u00fdch slezsk\u00fdch, jeho syn Andreas (Ond\u0159ej). V roce 1820 p\u0159evzal zdej\u0161\u00ed fojtstv\u00ed jeho syn Anton G\u00f6rigk za sumu 1 200 zlat\u00fdch. Ten dr\u017eel rychtu do roku 1844. Po n\u011bm p\u0159ich\u00e1z\u00ed na fojtstv\u00ed syn p\u0159ede\u0161l\u00e9ho, Franti\u0161ek G\u00f6rigk, kter\u00fd zast\u00e1val \u00fa\u0159ad \u017eilinsk\u00e9ho fojta a\u017e do konce feudalismu a stal se tak posledn\u00edm m\u00edstn\u00edm fojtem.
Franti\u0161ek (Franz) G\u00f6rigk, z\u0159\u00eddil na fojtstv\u00ed roku 1852 v\u00fd\u010dep. Je\u0161t\u011b jeho syn Rudolf m\u011bl p\u0159\u00edzvisko \u201ed\u011bdi\u010dn\u00fd fojt“. Ten odprodal b\u00fdval\u00e9 fojtsk\u00e9 pozemky a v\u011bnoval se pouze hostinsk\u00e9 \u017eivnosti. Po II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce p\u0159ipadl hostinec obci. V 60. letech 20. stolet\u00ed byl hostinec p\u0159estav\u011bn na kulturn\u00ed d\u016fm. Na obecn\u00edm pe\u010detidle z 18. stolet\u00ed je vyobrazen Ber\u00e1nek Bo\u017e\u00ed s korouhv\u00ed.
Na map\u011b stabiln\u00edho katastru z roku 1833 je objekt fojtstv\u00ed zobrazen pod \u010d. 81 jako zd\u011bn\u00e1 \u010dlenit\u00e1 budova obdeln\u00edkov\u00e9ho charakteru orientovan\u00e1 ve sm\u011bru t\u00e9m\u011b\u0159 z\u00e1pad – v\u00fdchod. Ji\u017en\u011b od n\u00ed se nach\u00e1zel nepravideln\u00fd dv\u016fr, kter\u00fd na v\u00fdchod\u011b a jihu uzav\u00edraly t\u0159i d\u0159ev\u011bn\u00e9 objekty, z\u0159ejm\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho charakteru. Vstup do dvora byl veden ze z\u00e1padn\u00ed strany od p\u0159ilehl\u00e9 obecn\u00ed komunikace.
V sou\u010dasnosti je objekt b\u00fdval\u00e9ho fojtstv\u00ed \u010dp. 147 le\u017e\u00edc\u00ed na p.\u010d. 548\/2 v majetku Automotoklubu Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159ehled fojt\u016f:<\/strong>

1579 – 1580 – Georg Neisser
1581 – 1584 – Hans Retig
1585 – 1589 – Georg Quitt
1594 – ? – Merten Quitt
1600 – 1606 – Jokel Bayer
1607 – 1608 – Merten Jesske
1608 – 1614 – Jokel Beier (Jakub Bayer)
1615 – 1628 – Merten Ripper
1629 – Wenzel Jassky
1631 – 1653 – t\u00fd\u017e Merten Ripper
1654 – 1664 – Hans Gobigk
1667 – 1693 – Mathes Gobik (syn p\u0159ede\u0161l\u00e9ho)
1693 – 1699 – Georg Gobigk
1699 – 1730 – Marten G\u00f6rigk
1730 – 1755 – Georg G\u00f6rigk (syn p\u0159ede\u0161l\u00e9ho)
1755 – 1779 – Wenzl G\u00f6rigk (syn p\u0159ede\u0161l\u00e9ho)
1779 – 1820 – Andreas G\u00f6rigk (syn p\u0159ede\u0161l\u00e9ho)
1820 – 1844 – Anton G\u00f6rigk (syn p\u0159ede\u0161l\u00e9ho)
1844 – 1848 – Franti\u0161ek G\u00f6rigk (syn p\u0159ede\u0161l\u00e9ho, posledn\u00ed fojt) \u00a0<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Vyzkou\u0161ejte „pta\u010d\u00ed pohled“ na internetu<\/a><\/p>\n\n\n\n

Na internetov\u00e9 adrese www.mapy.cz<\/strong><\/a>  za\u010dali zprovoz\u0148ovat tzv. pta\u010d\u00ed pohled, kter\u00fd v\u00e1m nab\u00eddne n\u00e1dhern\u00fd leteck\u00fd pohled na vybranou oblast s dost p\u0159esn\u00fdmi detaily. Zat\u00edm nen\u00ed aktivn\u00ed v\u0161ude, ale jak jsem zjistil pomalu toho p\u0159ib\u00fdv\u00e1 a postupn\u011b to zasahuje i do na\u0161\u00ed \u017diliny.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Na \u0159\u00ed\u010dce Ji\u010d\u00ednce v sousedstv\u00ed Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna, pod\u00e9l silnice na Fren\u0161t\u00e1t pod Radho\u0161t\u011bm, se rozkl\u00e1d\u00e1 \u00fadol\u00ed vesnice \u017dilina. V roce 1980 zde s\u00eddlilo ve 400 domech 1 487 obyvatel, zat\u00edmco v…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-23","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zilinanj.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/23","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zilinanj.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zilinanj.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zilinanj.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zilinanj.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=23"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zilinanj.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/23\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":25,"href":"https:\/\/www.zilinanj.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/23\/revisions\/25"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zilinanj.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=23"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}